Japonské kořistní letouny

.

P-51C Mustang
Mustang nesoucí jméno "Evalina", pilotovaný Lt. Strawbridgem, byl ukořistěn  koncem roku 1944 v Číně. Na rozdíl od jiných testovaných typů nesl velmi divokou kamufláž. Na letounu bylo ponecháno veškeré původní americké označení, které bylo pouze doplněno japonskými výsostnými znaky na obvyklých šesti pozicích. Došlo tak tomu, že na místech, kde byly americké výsostné znaky, vzniklo neobvyklé "originální výsostné označení" sestávající z Hinomaru, opatřeného po stranách americkými modrobílými praporky.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)

F6F-5 Hellcat
Hellcat ze stavu VF-44 působící na USS Langley byl Američany ztracen 31.1.1945 při náletu amerických letadlových lodí na ostrovy Leyte a Luzon. Po skončení války byl Američany nalezen v devastovaném stavu na námořní letecké základně Atsugi. Letoun nesl původní americké zbarvení, přičemž americké výsostné znaky byly přemalovány Hinomaru a přečnívající boční praporky pak tmavší, pravděpodobně černou barvou. Stejným způsobem bylo na SOP  zatřeno původní bílé číslo "29". Z původního označení tak zůstal zachován jen bílý vrchol směrovky. Na SOP přibylo "od ruky" provedené označení "Yo-801" udávající příslušnost k Yokosuka Kokutai (některé prameny uvádějí, že označení na směrovce mohlo být domalováno až po válce Američany).


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)


(zdroj: Nihongun Hokakuki Hiroku)

 

P-40 Kittyhawk
1)
Pravděpodobně nejznámější P-40E v podobě, jak ho po válce našly americké jednotky na základě Yokota poblíž Tokia. Tento Kittyhawk podle znaku na SOP sloužil u Akeno Rikugun Hiko Gakko (armádní letecká škola Akeno), kde byl pravděpodobně používán při výcviku k simulování leteckých soubojů. Stroj si udržel po celou válku původní americké zbarvení (olive drab/neutral grey), o čemž svědčí například prosvítající americké hvězdy pod Hinomaru a zamalovaný nápis "U.S. Army" na spodní ploše křídla. Vedle Hinomaru doplnili Japonci své označení bílým číslem "1" na trupu.  Vzhledem k tomu, že tento stroj byl pravděpodobně aktivně používán až do kapitulace v roce 1945, je možné, že obdržel také žlutou náběžnou hranu křídla (cca 1/3rozpětí od kořene křídla). Z fotografie nelze tuto domněnku potvrdit ani vyvrátit. Zajímavým detailem je asymetrické bílé lemování Hinomaru na trupu.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)


(zdroj: Avions č. 110)

2) Tento "žraločí" P-40E byl Japonci ukořistěný na ostrově Mindanao na Filipínách někdy v roce 1942. Nesl původní americkou kamufláž, pouze označení na SOP bylo s největší pravděpodobností zamalováno. Japonské výsostné znaky byly na všech šesti obvyklých pozicích bez bílého lemování. Bližší údaje o tomto letounu nejsou známy.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)

3) Jeden z Kittyhawků testovaných u Koku Gijutsu Kenkyujo (letecké technické zkušební středisko), jak dokládá znak na SOP. Tento letoun měl Hinomaru na všech plochách bez lemování, japonské označení doplňoval bílý pruh a číslo "3" na trupu. Je možné, že tento stroj, stejně jako některé další Kittyhawky, byl na horních plochách přestříkán armádní zelenou. Stroj působil v této podobě někdy v roce 1942 na Jávě.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)


(zdroj: Nihongun Hokakuki Hiroku)

4) Dle některých pramenů sloužilo několik P-40E kratší dobu u 50. Sentai armádního letectva. Vzhledem k bojovým ztrátám a tím i dočasnému nedostatku vlastních strojů, byly kolem března 1942 Kittyhawky zařazeny do stavu 2. Chutai, kde byly používány k letecké obraně Rangúnu (nepodařilo se nám ale nalézt fotografii, které by tuto skutečnost potvrzovala). P-40E nesly pravděpodobně původní americké zbarvení doplněné japonským výsostným označením, označením 2. Chutai 50. Sentai (žlutý blesk na zadní části trupu a na SOP) a žlutou náběžnou hranou křídla, která zasahovala do cca 1/3 rozpětí (od kořene křídla).


(obtiskový aršík pouze v měřítku 1/72)

5) Možná jiná varianta zbarvení stroje uvedeného na schématu 3). Místo znaku GiKenu na SOP zde Kittyhawk nese bílé číslo "3", přibylo lemování Hinomaru na horních a bočních plochách a žlutá náběžná hrana křídla (cca 1/3 rozpětí od kořene křídla), naopak chybí bílý pruh na trupu. V této podobě byl P-40 spolu s dalšími stroji dopraven a vystavován v roce 1943 na Japonských ostrovech. Je pravděpodobné, že stroj náležel do stavu Koku Gijutsu Kenkyujo - leteckého technického zkušebního střediska.


(obtiskový aršík pouze v měřítku 1/72)

6) Další z P-40E vystavovaných v roce 1943 v Japonsku. Zbarvení a označení je téměř identické s předchozím strojem, chybí pouze označení na SOP, stroj má navíc bílý pruh na trupu.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)


(Internet, neznámý zdroj)

7) P-40E v podobě, v jaké pravděpodobně létal někdy v roce 1942 u 25. Sentai (na rozdíl od 50. Sentai zde ale nebyl zřejmě používán k bojovým účelům). Letoun s určitostí nesl původní americkou kamufláž (na fotografii je vidět zamalovaný nápis "U.S. Army" na spodní ploše křídla), Hinomaru bylo lemováno na všech šesti pozicích, pruh na trupu, pohyblivá část SOP a vrtulový kužel byly v bílé barvě.


(obtiskový aršík pouze v měřítku 1/72)

8) Jiná možná podoba Kittyhawků působících u 50. Sentai (žlutý blesk není bíle lemován, letoun má žlutý vrtulový kužel)


(obtiskový aršík pouze v měřítku 1/72)

Přestože náš návod tuto skutečnost nezachycuje, je velice pravděpodobné, že u některých Kittyhawků sloužících k testovacím a cvičným účelům byly během služby vymontovány kulomety a zaměřovač!

Hurricane Mk. IIb/Trop
1)
Jeden z letounů Hurricane testovaných u Koku Gijutsu Kenkyujo (letecké technické zkušební středisko). S největší pravděpodobností se jedná o původně britský letoun, ukořistěný v oblasti Singapuru.  Zobrazený letoun nesl standardní britskou kamufláž, na fotografii je patrné zamalované výsostné označení, kódové písmeno a sériové číslo. Na jedné z fotografií je letoun zachycen s přídavnými 44 galonovými (200l) nádržemi.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)

2) Hurricane ukořistěný na Jávě roku 1942 a následně používaný kratší dobu u 64. Sentai. Letoun rovněž nesl původní britskou kamufláž, přičemž veškeré původní britské označení bylo zamalováno zelenou barvou. Vedle Hinomaru na křídlech obdržel tento Hurricane ještě bílý pruh na trup a znak 64. Sentai na SOP.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)

Brewster B-339D
1)
Brewster nesoucí pořadové číslo "1" nesl, stejně jako většina testovaných Buffal, původní holandskou kamufláž. Zobrazený Brewster měl Hinomaru lemované bílou barvou na horních a bočních plochách, na spodní ploše křídla bylo bez lemu. Japonské označení ještě doplňoval bílý pruh na trupu a bílé číslo na směrovce.


(obtiskový aršík v měřítku 1/72)

2) Brewster s pořadovým číslem "2" na trupu a znakem GiKenu na SOP nesl kamufláž shodnou s předchozím letounem. Na fotografii je dobře patrné zamalování původního holandského označení. Hinomaru na horní i dolní ploše křídla bylo bez bílého lemu.


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)

3) Jiná podoba Brewsteru s pořadovým číslem "2".


(obtiskový aršík v měřítku 1/48 a 1/72)

Hudson Mk. III
Hudson testovaný na Jávě u Koku Gijutsu Kenkyujo (letecké technické zkušební středisko) nesl původní britskou kamufláž. Veškeré původní britské označení bylo opět zamalováno a nahrazeno japonským.


(obtiskový aršík v měřítku 1/72)

Hudson Mk. IV/V
Podoba dalšího kořistní Hudsona, tentokrát se zamalovaným znakem GiKenu na směrovkách.


(obtiskový aršík v měřítku 1/72)

B-17E
Podoba jednoho ze dvou opravených B-17E pocházejí z doby krátce po jeho přeletu na Japonské ostrovy. B-17E v této době ještě nesl s největší pravděpodobností původní Olive Drab na dolních plochách a Neutral Grey na spodních plochách.


(obtiskový aršík v měřítku 1/72)

Douglas DB-7C
1)
Jeden ze strojů v podobě, jak byl testován u Koku Gijutsu Kenkyujo (letecké technické zkušební středisko). Podoba tohoto stroje se několikrát mírně měnila, některé fotografie zachycují letoun s lemovaným Hinomaru na všech plochách, případně se zamalovaným znakem GiKen.


(obtiskový aršík v měřítku 1/72)

2) Stroj testovaný námořním letectvem nesl stejné zbarvení jako stroje testované u armádního letectva (příslušnost k námořnictvu, konkrétně k testovacímu středisku v Yokosuce, udávalo označení na SOP).


(obtiskový aršík v měřítku 1/72)

Horní plochy DB-7C - letouny výše zobrazených strojů nesly na horní ploše křídla shodnou kamufláž, lišilo se pouze Hinomaru. Stroj testovaný testovaný námořním letectvem (levá polovina nákresu) měl Hinomaru lemované na horní i spodní ploše křídla, stroj testovaný armádním letectvem (pravá polovina nákresu) měl Hinomaru na všech plochách bez lemování.